“Každý skautský oddíl se skládá ze dvou nebo více družin po šesti až osmi chlapcích.
Hlavním záměrem družinového systému je dát skutečnou odpovědnost co největšímu počtu chlapců. Každý z nich se tak učí, že má určitou osobní odpovědnost za úspěch družiny. A každá družina se tak učí, že má určitou odpovědnost za úspěch oddílu. Prostřednictvím družinového systému se skauti učí, že mají důležité slovo v tom, co jejich
oddíl dělá.”
Robert Baden Powell
Rádi bychom podtrhli, že se oddíl skládá z družin (nerozděluje se do družin). Považujeme důležité přátelství jak mezi členy družiny tak s ostatními členy oddílu .
Podle našich možností považujeme za ideální počet členů v družině pět až deset.
Za úspěchy družiny považujeme, že si její členové dokáží rozdělit úlohy podle hesla, “Každý je v něčem dobrý”, že se parta dokáže domluvit. Ve věku od 11 let se skauti učí většinu programu realizovat bez zasahování dospělého.
V čele družiny jsou volení rádce a jeho zástupce. Protože se spolupráci děti učí, nedají se čekat zázraky, z toho důvodu jsou nezbytné Oddílové rady, kde rádci spolu s vedoucími řeší problémy, získávají podporu a připravují se na následující období. Je mnoho možností, ve kterých může každý člen podle svých schopností a talentů pomáhat i vyniknout.
Stává se, že do oddílu přijde dívka nebo chlapec, který nemá snahu dodržovat pravidla, nedokáže krotit své ego a dát prostor druhým, nebo ho program nebaví. V tom případě, když vedoucí vyčerpají všechny své dovednosti, nadejde čas rozloučení. Nejde o bezvýhradnou poslušnost a kázeň, ale o snahu. Víme, že problém není v dítěti. Věříme že zároveň s ukončením členství dostává novou příležitost jinde. Zároveň má možnost návratu za podmínky, že změní přístup.
Družina je prvním velkým hřištěm pro týmovou spolupráci.